Veselé Vánoce!

22. prosince 2014 v 16:19 | SuperDok
Ahoj!
Tak vám všem přeji veselé Vánoční svátky a šťasné zhoupnutí do Nového roku!

VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!
 

Ňykto neňý dokonalí

22. prosince 2014 v 15:43 | SuperDok |  Svět kolem nás
Zdravím vás,
tak jsem se zase jednou uráčila napsat. Tak dneska bych se chtěla pousmát nad některými.. mno, trochu poblblými - jak to nazvat.. No nic, prostě bych se chtěla trochu pousmát. :-)

To jsem si tak jednou (fajn, před hodinou - na mojí paměť je to dávno :-D) prohlížela obrázky na internetu (mám nový program na deformaci fotek :-*) a na jedné z nich zase bylo: "Pro plné rozlišení kliki zde". Mačkala jsem na displej svého "Ťam-Ťungu" jako šílená, ale nic se neotevřelo, bla bla bla, tak jsem se podívala po odkaze, bla bla bla, tam odkazd na nějaký blog. (Na fotce furt "Pro plné blabla...") Jako první jsem si všimla v rohu blogu nějaké stupnice váhy. (Jistě, slyším vaše zívání..) Tak jsem si ten blog prolídla "zblízka". No jasně, byl vo hubnutí.. Tak jsem se s bručením snažila potlačit chuť zavolat na psychiatrii, zatímco jsem nevěřícně četla výlevy blogerky o tom, jak "je stááále hrooozně tlustá" a jak "fuuurt musí hledat diety". Už tak mě málem klepla pepka, jako třešnička na dortu však přišla uprostřed článku o její váze a dietě, kterou podstupuje, věta, která zněla asi takto: "No, a před chvílí jsem snědla sáček brambůrek a všechny skončily v záchodě. Tělo asi říkalo, že toho víc nechce - hm, to mě nikdy nedošlo.." Takže už chápu, v čem její "dieta" spočívala. Třikrát denně jídlo z rychlého občerstvení, jinak nic nejíst!! Z jídla se úúúrčitě tloustne! Doprčic, to je zase.. Fajn, tomuhle jsem se tlemila jenom ze začátku.

Pak jsem sledovala diskuzi k výdrži baterie mobilu Samsung Galaxy SIIII mini. Lidi si stěžovali, že i přes úplnou nečinnost jim mobil přes noc ztratí asi 5 - 15 % baterie. Tento mobil mám a při jeho koupi jsem byla informována, že prvně musím mobil úlplně vybít, pak ho "zapojit do zdi" a nic na něm nedělat, při čemž jsem ho do úplného nabití nesměla ani na chvíli odpojit. Tito lidé to zřejmě neudělali. Asi jej koupili přes internet.

Potom jsem se konečně dozvěděla adresu stránky, kterou jsem dlouho hledala. A co myslíte, jak to dopadlo? Když jsem odkaz konečně vyťukala, stiskla Enter, napsalo mi to, že stránka byla zrušena. Muhehe.

No tedy, málem jsem tohle poslala na svůj druhý blog! Nebýt těch "zvláštních" rubrik. Jo, mám druhý blog, původněto měly býti vtipy, nicméně jsem to trochu dost zvrtala, takže ho chci úúúúplně předělat, bude o The Sims 3, ale odkaz dám, až bude aspoň trochu čitelný. :-)

Takže zase na brzkou popsanou. :-)

České zpravodajství aneb Ať žije bulvár!

13. listopadu 2014 v 16:40 | SuperDok
Tak jsem se po dlouhé době zase uráčila něco napsat. Tentokrát bych chtěla vyjádřit svoji zášť vůči překrouceným informacím, které k nám donáší některá média. Nemyslím pouze a jenom ta intrnetová, ale i taková telka někdy nemusí povídat zcela pravdu.
Je to jakási "senzacechtivost", no a potom (samozřejmě) prachy, co nutí zpravodajství to dělat. Prostě si vyhlédnou nějakou "senzaci" nebo co kde jakej politik řekl a je z toho aféra. A to stačí, když některý politik cosi prohlásí jen tak mimoděk, prostě si to tak zabručí. A už to frčí; "Ten a ten politik řekl tohle a tohle, Česko se bouří". Mimochodem to "Česko se bouří" nebo něco takového si tam naše milá média dosadí sama. Samozřejmě, Češi se nebouří, to by to tu dávno mohlo vypadat jinak.

Tím však se nechci zcela zastávat našich politiků. Někdy to opravdu řeknou nahlas a vážně... A někdy to vážně popudí třeba i 17% obyvatel Česka. Říkáte si: "Třeba i? 17%? To je nějak málo, ne?" Ovšem, že je to málo. Jenže někteří se opravdu zastanou i toho, že krokodýl létal nad Paříží, když to řekne někdo "vysoko".

Mno, tak pro upřesnní, vzpomeňme si třeba na všechny informace o současné situaci na Ukrajině. Podvejte se na ty současné. A uvědomte si, kolik jich ještě bude. Kolik jich bude nepravdivích a jaká hrstka bude pravdivá. Ano, v jednom se shodnou všechna média: Není to tam teď zrovna nějak přitažlivé. A nejhorší je, že většinou ani nevíme, jak si je ověřit. Jet tam? Ha, ha, tak jeďte. Já se radši zabedním doma.

Hm, prej že dne 21. 12. 2012 měl přijít konec světa.. Em, promiňte, ale já si ještě připadám celkem fit, ne?

Takže než zpanikaříte, že budete muset potratit, když budete čekat postiženého člověka, že Rusko obnoví Sovětský svaz, že Amerika pustí atomovku, že nastane 3. světov válka, tak si nejprve zjistěte fakta, a ne domněnky.
 


Ankety

11. října 2014 v 12:50 | SuperDok |  Aktuality
Ahoj.
Tímto jsem vás chtěla poprosit, abyste u jedné ankety nehlasovali víckrát; totiž, kdyby se vám u té samé zobrazila další možnost hlasování. A to platí, i pokud jste na jiné zařízení. Prostě by ankety ztratily význam... Pokud vás zajímají výsledky, napište do komentářů, napíšu vám přesné výsledky v danou chvíli.

Děkuji

Články

11. října 2014 v 12:48 | SuperDok |  Aktuality
Ahoj.
Takže bych chtěla jenom říci, že ačkoli to vypadá, že jsem se blog rozhodla definitivně opustit, není tomu tak. Takže já se dívám na návštěvnost.. čímž vlastně, aspoň částečně, blog spravuji..

Jinak se chystá pátý díl Stříbrného Šípa.. I když je vám to asi buřt. :-)

Dále hledám nějaký námět.. Jen co bude, přibude další článek.. A doufám, že ne jenom jeden.. No nic, jdu hledat inspiraci.. :-)

Loom bang - The-China-Quality

20. září 2014 v 9:58 | SuperDok |  Svět kolem nás
Znáte gumičky Loom bands? Pletete z nich? Dal vám někdo náramek a vy ho nosíte? Zeptejte se, kde vzal gumičky. Pokud jste si je koupili sami, buďte stejně obezřetní. Poslední dobou vyšla čínská napodobenina, totiž Loom bandz. Vidíte ten rozdíl? Obyčejné písmenko; Loom BandS - Loom BandZ. Takže před koupí si ověřte, že nemohou být zdravotně závadné. Jak, to je dolejc.
Můžete se něco dočíst zde: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/270986/gumicky-jako-nova-cecka-tyhle-jsou-ale-zdravi-nebezpecne.html Ano, tyto závadné produkty jsou označovány CE, opravdu to znamená China Export, ale ráda bych upozornila, že je to napodobenina značky o tom, že je to zdravotně nezávadné. A tady je tamten postup:

- Ujistěte se, že na obale není CE "smrsknuté, ale řádně roztáhlé. Více na tomto obrázku:

Co dodat?
- U pokladny můžete požadovat licenci od Arniky, to jest, je-li produkt zdravotně nezávadný. Říkám z vlastní zkušenosti.
- Podvod většinou stojí mezi 10 - 20 Kč. Originál koupíte 300 ks přibližně okolo 45 Kč, 600 pak za víc, jak 60 Kč.
- Dávejte si pozor, zda-li je na obálce Loom bands (originál) nebo Loom bandz (kopie). Ale i některé Loom bandz jsou nejsou zdravotně závadné.
- Všímejte si, kde to kupujete. Obchody jako Wiky či Chicco jsou více důvěryhodné, než-li třeba Euroshop.
- A v neposlední řadě se dívejte, jak gumičky vypadají. Kopie mívají často záživější barvy, často (ale ne zase vždy) jsou lesklé, a stává že bývají někdy k sobě jaksi nedbale přilepené.

Co dodat. Dávejte při nákupech pozor!

Chat

19. září 2014 v 22:57 | SuperDok |  Uvolněte se! :D
Ahoj!
Tady jsem našla takový chat:

http://miniaplikace.blueboard.cz/chatboard-ontario.php?id=295909">Chat</a>
1) Napište přezdívku.
2) Zadejte, zda-li jste muž nemo žena (slouží k tomu, aby bylo jasné, jestli mají říkat třeba "Osel odešel z místnosti" nebo "Osel odešla z místnosi.
3) A můžete chatovat! :-))

Hrátky s duchem aneb Co cítíte?

19. září 2014 v 22:45 | SuperDok |  Uvolněte se! :D
O co jde? Tady jsem pro vás sepsala pár krátkých situací, které by ve vás měli vzbudit nějaké pocity. Do komentářů mi zkuste napsat, co jste při jejich čtení cítili. Mrkající



----------------------------------- Na kolotoči
Před očima se mi míhá svět jako veliká, duhová šmouha, k níž mě cosi přitahuje, jako kdyby ta páska a já, jako kdybychom byli magnety. A já se v ní točím, jako se ovoce točí v mixéru, a já mám pocit, jako by mi každou chvílí měly vypadnout oči z důlků a rozletě se k té barevné pásce.

------------------------------------ Na hřbitově
Opatrně prstem šťouchnu do rezavých vrátek, které tvoří to jediné, co mě odděluje od tohoto děsivého místa, kde odpočívají desítky lidských duší. Do ticha, které mě obklopuje se najednou ozve děsivé povrznutí a vrátka se malilinko pootevřou. Zamrazí mě v zádech. Seberu to malé množství odvahy, které se dosud neztratilo a pomalu nahlédnu dovnitř. V husté mlze, jenž se snáší nízko nad zemí, jen nejasně rozeznávám siluety náhrobků a pamětních desek. Mrazivá představa, že pod každým z nich leží pozůstalost nějaké duše, která se dříve s námi radovala, povídala a vnímala svět kolem sebe. A teď jenom tiše, nehnutě leží, tak sama pod těžkou a studenou kamenou deskou. Nervy mi hrají. Pohled do tmy, která pohltila místo odpočinku všech zesnulých, je opravdu děsivý. Vydržím to..?

------------------------------------ Při západu slunce
Kolem mne se rozlila oranžová zář zapadajícího slunce, jenž se chystá zapadnout za obzor, aby se ráno opět mohlo vydat na svou pravidelnou pouť světem. Na hladině moře se třpytí vlny jako tisíce drobných perliček nadpozemské krásy, dokonce takové, že by se jí nevyrovnal ani nejkrásnější diamant na Zemi. Ohnivá rudá koule se vzhlíží na hladině, jako by se chtěla ujistit, jestli jí to sluší. Samozřejmě že jí to s tím nádherným oranžovým závojem, který má kolem sebe, sluší.

------------------------------------- Ve válce
Schovávám se v zákopu, necítím už nohy, v ruce svírám zbraň a všude kolem sebe slyším rány, které jsou způsobeny výstřely z děl a jiných zbraní. Mezi nimi se často ozývá srdceryvný výkřik. Zamrazí mě v zádech při pomyšlení, že je to poslení výkřik v životě toho, komu patří. Když vzhlédnu, spatřím oblak pracu a všeho možného, vzášející se nad krajinou. - Tu náhle, velitel dává pokyn k výpadu. Vynakládám všechny své síly, abych vůbec dokázal vstát. Potom se s nepříjemně silným mravenčením v nohou rozbíhám ku předu a sřílím hlava nehlava. Jenže nepřítel se dostává do převahy. - A hle, tuhle, sud či jakási bedýnka, nicméně obrovitá. Sedám si za to, pěkně čelem k zákopu našeho vojska a zachvátí mě panika, strach, šílenství.. Nač trpět dál? Zhluboka se nadechnu, vydechnu, nadechnu; tohle je moje poslední chvíle, pomyslím si, a vyskočím ze své skrýše. Z plných plic zvolám: "VEMTE SI MĚ!! STŘELTE DO MĚ!!" - A pak se to stane. Přede mnou voják s nabitou zbraní, jejíž hlaveň míří přímo na mou hruď. Civím do ní a zhluboka vydechuju. Potom posune prst a ozve se rána.. Potom už necítím nic než mrazivou bolest, ale zároveň radost; Jsem osvobozen! Teď se dozvím, co je po smrti. - A už u-sí-náá-m.

-------------------------------------- Na moři
"Poplach! Narážíme na skálu do 2 minut! Rychle! Otočit loď! Rychle...!!" Kapitán křičí povely. Ale není vystresovaný. Ostatně já taky ne. Teď skončím - nebo přežiju. Uvidíme. Kormidelík opatrně otáčí kormidlem. Snaží se nás otočit od skály. Kapitán křičí: "Minuta! Záchranné čluny! A honem!" Vrhám se k zábradlí, abych pomohl spustit záchranné čluny. "Půl minuty! Makejte! HONEM!" ječí, teď už nepříčetně kapitán. Čluny spuštěny, někdo již nasedl, odplouhá, já ale ještě musím dost dlouho čekat. Najednou se ozval pronikavý výkřik a kormidelním prudce strhl kormidlo. Neměl by to dělat, ale co teď? Víme, že zroskotáme. Takže je jedno jak, ne? - Akce a reakce. Strhl kormidlo a loď se překotila na bok. Více méně jsem to čekal, ovšem nikdy jsem to doposud nezažil, takže mě překvapila síla a rychlost, jakou jsem žbluňkl do vody. Věru silná. - Teď už se plácám ve vodě a pokouším se dostat do polohy, abych mohl "šlapat vodu" nebo plavat. Nicméně, vzhůru nohama to jde obtížně. Za chvíli již plavu. Jsou hodně silné vlny.. Omdlévám.
Probouzím se po nějaké době - probouzím!? Já to přežil! Voda mě vzala kolem skály a vynesla na docela slušnou plážičku. Pokusím se posadit. Akce a reakce; Pozvracím se. Nalokal jsem se slané vody. Pohlédnu k moři - a u sta hromů - vidím, jak nějaká vlna vynesla vzhůru - mrtvé tělo kapitánovo - a hned s ním zase mrštila pod vodu- Jdu se podívat, jestli ještě někdo přežil - nebo jestli umřu tak, že se zbkázním ze samoty.

--------------------------------------- Hra s pavučinkou
Postávám tak v zahradě vedle keříku a prohlížím si ho. Do oka mi padne pavučinka, krásná, průhledná, jemná pavučinka. Vezmu do prstů jeden konec, který ji drží upevněnou mezi větvičkami. Vlákno se mi lehounce přilepilo k prstu a utrhlo se od celku. Pozvedla jsem ruku a vlákno, které mi viselo na prstu, se zavlnilo ve vánku. Znovu se zadívám na pavučinku. Zrovna na ni vlezl pavouček, aby si prohlédl vzniklé škody. Chvíli jen tak lezl sem tam, potom mě zaregistroval a schoval se. Dívám se na něj. Myslí, že ho nevidím. Ale když se na něj podívám jinak, asi mu to konečně došlo; schoval se dál.

---------------------------------------- KONEC

Poznámka:
1) Omlouvám se za překlepy, klávesnice u notebooku nepatří zrovna mezi ty nejlepší.
2) U toho posledního, totiž u hry s pavučinkou, jsem se musela hodně přemáhat, zvlášť když jsem psala "krásná pavučinka".

"English fenomen" aneb jděte se s tím vycpat

19. září 2014 v 21:25 | SuperDok |  Svět kolem nás
Omlouvám se, pokud se vás dotkl nadpis, platí pouze pro.. Ale to pochopíte.

Takže pro jednou jsem se zase odhodlala k onu velkému, abnormálnímu, vzácnému činu; napsat článek na blog.

Všimli jste si toho taky? Na ulici, v práci, ve škole, prostě
všude, kde jsou lidé? Všimli jste si jedné dlouhotrvající módy? Spočívá v tom, že ať jste, kde jste, odevšad na vás čučí angličtina. Nic proti té, jenž je již řádku let vyučována ve školách, povětšinou britská. Je v pořádku umět takto rozšířený jazyk, nebo aspoň jeho základy.
Žít však v zemi, jenž má tak nádherný a ohebný jazyk, jako je čeština, a přitom do ní míchat neohebnou, špatně vyslovitelnou angličtinu? Vždyť právě tyto jazyky, právě tyto dvě řeči, jsou od sebe rozdílné jako oheň a voda, jako den a noc, jako políčka šachovnice. Proč je míchat?
I angličtina, ano, i ta má své kouzlo, stejně jako všechny ostatní jazyky. Jenže se prostě, aspoň podle mě, do češtiny nehodí.

Pokud stále nechápete, o čem to tu pořád melu, zajděte to obchodu s oblečením, mrkněte na trička s anglickým nápisem, potom jděte na chat, přečtěte si závislácké anglicko-české vyjádření, a hned vám svitne.
"OMG twl ja zpomnel" je dneska častou frází, nebo aspoň druhem fráze, které dneska vidíte, tak říkajíc, "na každém rohu". (Ale páni, sprejaři, to je jiná kapitola..) A to zvláště na tak zvaných "pokecech", "četech" a "knize ksichtů". (Vidíte, "fejsaři", ani neumíte svého návykového miláčka přeložit.) Cvrlikač (Twitt - cvrdlikat, -er - koncovka, jenž označuje někoho, kdo něco dělá - např.: swimmER)..

Knize tváří, knize tváří,
na hlavě koruna září,
koruna to blbosti,
udělená ze zlosti,
že nemám víc jak sto přátel,
Zuckerberg se doma válel
a nedal mi přátele,
kopnu ho do zádele!

Prostě, všude, kam se podíváte, vidíte "OMG", "Cool!", "Be a cool!" atd. Jednomu by z toho hráblo. A přitom, vy frajeři, víte, co to znamená "cool"? Zklamu vás; znamená to "chladný". Možná, že jste někdy při Aj ve třetím ročníku slyšeli "cool juice"...?

Ale používané jsou i jiné, časté fráze. Mám pro vás široký sortiment známých slov:
cool, yes, omg, wt* (f), twl (pojaté díky w jako anglická fráze..?), so, in, a tak dále, a tak dále.
(Beru si konzervu ananasu, abych si to vychutnala..) Trička s nápisy (ne)možnými jsou také fenomén dnešní doby. V ČR je míň triček s českými nápisy, než s těmi anglickými. Ubohé.

A přitom, co je na češtině tak špatného? Vždyť je tak ohebná. Skloňujte si třeba myš. Časujte skákání. To v jiném jazyce přeci nejde. Díky rodům můžeme při čtení předem odhadnout intonaci, jakou máme přečíst, co kdo řekl. Díky pravopisu i a y, a to zvláště u shody přísudku s podmětem, můžeme odhadnout, jakého rodu budou dále vyslovená slova. A co předměty, které lze vyjádřit několika slovy? To je, to jest, je-li to, jelikož.. Čeština má tolik úžasných možností.. Které kvůli dnešní době počítačů upadají do zapomenutí. Pojďme je oprášit z věčného prachu dějin..

(A já dočista zapomněla požírat ananas.. To už něco znamená!) Ale já chápu, člověk je tvor sociální, čili společenský, tudíž drží se stádem a udržuje se v něm neustálým přizpůsobováním.. Nebo takhle já si, zkráceně, vysvětluji podstatu a důvody módy.

Ale pořád jedno nechápu. S češtinou držíme za jedno už slušnou řádku let. Tak proč s ní končit? Protože přišli machři z USA (Země neomezených možností!!!) a začali vykládat, že jsou nejlepší? Směšné. Nesmíte nikdy zapomínat, že právě my jsme jejich předkové, tedy až na původní obyvatele Ameriky, indiány. Ti se ale, pokud vím, zas až tak nevytahují o USA. A zrovna ti by měli nač.

(Klid, zhluboka dýchat - a ananas!!) Takže asi tak.

Ale abych předešla novým přezdívkám (arogantní [píííp] atd. - viz. sociální sítě), chtěla bych vám říci, že je to čistě můj názor, já vám nevnucuji svoje myšlenky, jenom říkám svůj názor..

Prostě, ne móda by měla vždy vítězit..



...A co si o tom myslíte vy?...

Tak obecně, novinky atd..

24. srpna 2014 v 23:53 | SuperDok |  Aktuality
Ahoj.
(Vyjímečně zdravím, protože, oproti dřívějšku, jsem tu delší dobu nebyla. Z důvodů, které také objasním.)A jelikož nerada píšu články o ničem, tak jsem si řekla, že zde shrnu dohromady většinu věcí, které jsem chtěla napsat, ale které nestojí za jeden článek.1) Mám pro vás první radu. SOUBORY VE VŠECH POČÍTAČÍCH, NOTEBOOCÍCH, NETBOOCÍCH, TABLETECH, iPADECH ATD. SI VŽDY ZÁLOHUJTE, POKUD O NĚ NECHCETE PŘIJÍT. ANI POČÍTAČ NEMŮŽE FUNGOVAT NA VĚKY A PŘED PROBLÉMEM VÁM NEDÁ ŠANCI SOUBORY SI RYCHLE ZÁLOHOVAT. Ano, opakuji pořád to staré, tohle s přečtete všude, já vím, zase otravuji objevenou Amerikou. Jenže já mám své důvody to sem napsat. Konec konců můžete kdykoli můj blog opustit. - Takže k tématu.Doporučuji mít jednu třeba 14-ti GB flešku a naní kopie svých souborů - zdůrazňuji KOPIE, originál taky mějte, ale na jiné jednotce. Nejlépe v samotném PC. Protože ani flešky ani počítače nemohou fungovat věčně. Proto vždy kopii a originál, každý na jiném disku. O tom jsem se přesvědila již dvakrát. Poprvé když se mi rozbila fleška - a v ní soubory, které jsem měla jenom na ní. Bylo to tím, že se mi zkřivilo "takové to, co se strká so počítače". (Mimochodem i moje současná fleška to má ohnuté, asi o třicet pět°, ale funguje bez problémů. - Sem patří smajlík, jenomže mi posouvá řádky.) Podruhé, asi před několika dni, se mi - asi - rozbil netbook. (Chudák Pepa. - Totiž, tak se jmenoval.) Nevím to jistě, protože zatím se teprve údajně rozbíjí. (Vím přesnější údaje: Chyba se jmenuje KERNEL_DATA_INPAGE_ERROR. Já si to vykládám "Data z počítače jsou v pr..") To bylo tak.. (Sem patří smajlík, ale, zdůrazňuji, POSOUVÁ MI, HAJ*L, ŘÁDKY.)
Hrabala jsem se v netbooku, psala jsem patý díl Šípa, když tu náhle mi celý počítač zamrzl. Nefungovalo nic. Jenom kurzor. Tak jsem čekala pět, deset, patnáct minut a pořád nic. Tak jsem tedy notebook vypla tlačítkem Power. Zapnula jsem jej znova. O pětku Šípa nepřijdu, vždyť Libre Office mi nabídne obnovu. - Jo, akorát houby mi nabídl. Jedinou odezvou startu byla "zapínací obrazovka". Dobře. Vypnout.. Zapnout.. A zase uvítací obrazovka. Ta tam setrvala asi sedm minut, dalších sedm minut jsem sledovala točící se kolečko a pak něco přes dvě hodiny nápis - teď si ho nevybavím, bylo to něco o diagnostice počítače a že to hledá řešení potíží s pevným diskem. Jednou mi v této fázi došla baterie - zapomněla jsem totiž notebook připojit k síti. Podruhé mi to vyšlo.. K černému displeji. Ale po nějaké době se my ukázala zamykací obrazovka. Klikla jsem na ni a vyjel mi výběr uživatele. Trvalo něco okolo deseti minut, než to vůbec zareagovalo. Další zamykací obrazovka. Klik! Přihlášení (mimochodem se mi při něm počítač neuvěřitelně sekal) proběhlo - řekněme, "v pořádku", když si odmyslím, že se mi zpožďovalo psaní. Pracovní plocha se mi otevřela z části - a na ní okno o tom, že počítač nalezl chyby na disku. Že prý mám buď soubory zálohovat (udělal to počítač za mě, nicméně netuším, kam je dal) nebo to nechat být a udělat to jindy. Dala jsem možnost zálohování. Vyjela mi další tabulka, tentokrát celá prázdná, jenom na horní části nadpis a za ním "(Neodpovídá)". Ta tam setrvala asi 20 minut. Když konečně odletěla, pod ní bylo, že mám přejít do nastavení počítače. Důvod tam buď nebyl, nebo si ho nevybavuji. Spíše ale první možnost. (Pro informaci, dole byla lišta, na ní několik ikonek zleva a místo plochy byl ten nápis o nastavení počítače. Fakt hustý..)
Odkázalo mě to na Start a já doufala, že zálohu provedu ručně, takže jsem šla na plochu. No, černá obrazovka, po dalších cca 15-ti minutách mi vyjela tabulka s následujícím obsahem:

Fotka je pořízená fotoaparátem jiného PC, náhodou zrovna tím, přes který tento článek píšu.
(Asi nerozumíte tamtomu textu dole. Stojí tam: "Chcete-li získat další informace, můžete později vyhledat online následující chybu: KERNEL_DATA_INPAGE_ERROR" a pozor, vrchol, za věou není tečka! (Smajlíci mi rozhazují řádky.)
Jinak se vám ani nedivím, že to nepřečtete, ve Windows 8 ani 8.1 není kvalitní fotoaparát.)
Když říkám tolik hodin, myslím to vážně. Dělám to už třetím dnem. A teď k dalšímu bodu sdělení.

2) Rychlý Šíp delší dobu nepřibyl a zřejmě ani nepřibyde. Protože můj Pepouš je rozbitý. Doufám, že pouze dočasně. Asi si říkáte: "No a, tak piš tímhle, ze kterýho píšeš tenhle článek..", ale já píšu Šípa a většinu článků výhradně přes Pepouše resp. přes svůj počtač, tento, ze kterého píšu, je můj jenom do jisté míry. Samozřejmě, v krajím případu budu psát i z tohoto počítače.

3) Kdybyste mi někdo prosím poradil, co je to chyba KERNEL_DATA_INPAGE_ERROR (už to zachvíli budu umět zpaměti), jak se kontroluje RAM, co je to "admin konzole cmd", HDD, no a v neposlední řadě, co dělat s chybou kernel data inpage error (teď jsem to už fakt psala zpaěti), budu vám moc vděčná.


Toť vše děkuji za pozornost.

Kam dál